PROVÁDÍME
Horninové kotvy a hřebíkování
Horninové kotvy jsou určeny pro zajištění přenosu tahových sil působících na konstrukce do horninového prostředí. Kotvy se uplatní pro pažící prvky stavebních jam a stavebních konstrukcí. Jejich použití je široké, např. ke statickému zajištění objektů, stěn, svahů a při sanačních pracích.
TECHNOLOGIE
Obecně se kotva skládá ze tří hlavních částí: hlava, táhlo a kořen. Tahová síla vznikající na hlavě kotvy je přenášena táhlem do kořene. Ten je injektovaný do horninového prostředí. Velikost tahové síly a směr kotvy má vliv na rozložení kotevních sil v hornině. Navrhuje se podle konkrétních geotechnických podmínek stavby, statického schéma kotvené konstrukce a skladby kotevního prvku.
Kotvy mohou mít různou konstrukci a mohou být provedeny z různých materiálů – z tohoto pohledu rozlišujeme kotvy pramencové nebo tyčové:
Naše pramencové kotvy jsou složeny z 1 až 7 lanových pramenců o průměrech 15,3 nebo 15,7 mm. Únosnost se pohybuje v rozmezí cca 240 až 1800 kN a je dána počtem pramenců, délkou kořenové části, dosaženým injekčním tlakem při injektáži a geotechnickými vlastnostmi horninového prostředí. Tyčové kotvy mají táhlo z ocelových tyčí průměru např. 25, 32 nebo 36 mm a mohou přenášet tahové síly až do cca 500 kN.
Pro táhla tyčových kotev mohou být použity i jiné materiály odpovídající únosnosti a nepodléhající korozi, např. laminát. Výhodou laminátových tyčí je jejich malá hmotnost, která usnadňuje manipulaci a dopravu. Dalším kriteriem pro volbu druhu kotvy je požadovaná délka doby použití. Horninové kotvy tak dělíme na dočasné a trvalé. Pro dočasné kotvy
předpokládáme dobu používání max. do 24 měsíců, u trvalých kotev doba použití přesahuje dva roky a obvykle se shoduje s životností kotvené konstrukce. Oba typy kotev se liší zejména provedením antikorozní ochrany kotevního svazku a kotevní hlavy. Pro trvalé kotvy je nutné během jejich funkčnosti zajistit periodické kontroly jejich funkčnosti.
Postup provádění:
Kotvy vyrábíme v centrální výrobně a na stavby dodáváme připravené k osazení do vrtů.
Vrty pro kotvy se provádí způsobem rotačním nebo s příklepem vhodnými vrtnými soupravami.
Kotevní táhla opatřená injekčním systémem se osazují do vrtů vyplněných cementovou zálivkou.
Následně je provedena injektáž kořene kotvy cementovou injekční směsí. Na část táhla vyčnívající z kotvené konstrukce se z jednotlivých částí sestaví hlava kotvy.
Po vyzrání injektáže kořene kotvy (v časovém intervalu určeném projektem) bude kotva předepnuta a tím uvedena do funkce zakotvením v hlavě.
Předepnutí se provádí napínacím zařízením na hodnoty určené projektem. Postup provádění jednotlivých fází zhotovení a zkoušení kotev je průběžně dokumentován v protokolech o výrobě kotev.
Další možností kotvení svahů a strmých stěn je použití hřebíkování. Jako horninové trny (hřebíky) se použije betonářská ocel staticky vhodného průřezu osazovaná do krátkých vrtů vyplněných cementovou zálivkou.
Betonářskou ocel je možné nahradit např. vhodnými laminátovými prvky. Pro zajištění strmých svahů budou hlavy trnů (hřebíků) zavázány do vrstvy stříkaného betonu odpovídající tloušťky s přiměřeným vyztužením jednou nebo více vrstvami ocelových svařovaných sítí.
Součástí kompletního řešení musí také být odpovídající odvodnění za rubem stříkaného betonu.